|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta se zrakovou vadou / strabismem
ŽLIČAŘOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o dětského pacienta se zrakovou vadou strabismem. Název této zrakové vady vznikl od slova strabidzein - šilhati, a to z řeckého původu. Český název pro tuto zrakovou vadu je šilhání. Pokud tato vada není v brzkém věku dítěte včas rozpoznána a diagnostikována, může v pozdějším věku dítěti způsobovat zdravotní komplikace. U opožděné léčby může zdravotní komplikace způsobovat i v dospělosti. Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u dětského pacientka s touto diagnostikovanou vadou, a to především u hospitalizovaných dětí. Druhým cílem bylo zmapovat úlohu sestry vedukaci dětského pacienta s diagnostikovanou zrakovou vadou/ strabismem, a to především v rámci předoperační a pooperační péče u hospitalizovaných dětí. Třetím cílem bylo zmapovat vliv onemocnění na psychické potřeby dětského pacienta se strabismem, a to tedy jednak u hospitalizovaných dětí v nemocnici a jednak u rodin s dětmi se strabismem. A posledním cílem bylo zmapovat vliv onemocnění na sociální potřeby dětského pacienta se strabismem, a to také v případě hospitalizovaných dětí v nemocnici a zároveň vliv na sociální potřeby dítěte v rodinách. Výzkumná část byla vytvořena na základě kvalitativního šetření, a to metodou dotazování v rodinách s dětmi se strabismem a s jejich rodiči a se sestrami pracujícími na oční klinice FN Brno na pracovišti Dětské nemocnice. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů. Sběr dat v rodinách byl proveden osobně nebo online a hloubkové rozhovory se sestrami proběhly osobně na oddělení v nemocnici. Výsledky byly zpracovány metodou tužka a papír do kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že v současné době je přístup v předoperační a pooperační péči velmi individuální a přizpůsoben potřebám dětských pacientů. Hospitalizace dětského pacienta se zákonným zástupcem nebo doprovodem se stává samozřejmostí dle možností oddělení. V rámci našeho setření bylo zjištěno, že specifika v rámci ošetřovatelské péče jsou nejvíce spojená s tím, že dítě po operaci nevidí, má zakryté jedno nebo obě oči. A zdravotnický personál se tak stává "očima" dítěte a veškerá péče se následně odvíjí od toho. Dále byly zmapovány úlohy sestry v edukaci dětského pacienta, kde bylo zjištěno, jak je důležité edukovat jednak dítě, dle jeho věku, ale podstatné je edukovat i rodiče. A díky tomu je celá hospitalizace zpravidla poklidnější, protože dostatek informací mají i rodiče a vzájemná spolupráce mezi nemocničním personálem a rodiči funguje. Dále bylo potvrzeno, že malé děti se strabismem nemají problém se začleněním do kolektivu, ani jim strabismus nedělá problém ve sportovních aktivitách. Žádné dítě v rozhovorech však nedělá sport na profesionální úrovni, zde možnost omezení nelze hodnotit. Dále bylo zjištěno, že mnohdy samotný strabismus a jeho diagnostiku snáší po psychické stránce hůře rodiče než samotné děti. A závěrem bylo zjištěno, že dětem z kompenzačních pomůcek dělá nejvíce obtíže používání okluzoru. Zde je potřeba další přizpůsobení této kompenzační pomůcky dětem tak, aby byla co nejvíce vyhovující a léčba byla účinná. Výsledky získané výzkumným šetřením lze použít k vytvoření edukačního letáku pro děti a jejich rodiče motivující je k nošení okluzoru, a i dalších kompenzačních pomůcek při strabismu. A to z důvodu, že právě v rodinách bylo zjištěno časté odmítání nošení okluzoru, anebo brýlí jako kompenzační pomůcky, popřípadě jejich sundávání.
|
|
|
Možnosti a limity v oblasti reedukace zraku u dětí předškolního věku s poruchami binokulárního vidění
PŘIBYLOVÁ, Hana
Tématem bakalářské práce jsou současné možnosti a limity v oblasti reedukace zrakových schopností u dětí předškolního věku s poruchami binokulárního vidění v běžných mateřských školách a ve třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti se zrakovým postižením či v mateřských školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti se zrakovým postižením. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část předkládá charakteristiku dítěte předškolního věku. Dále se zabývá vymezením zrakových funkcí a možnostmi jejich vyšetření. Je zde stručně specifikován vývoj zraku. V další kapitole jsou popsány poruchy binokulárního vidění, mezi něž řadíme strabismus a amblyopii. Značná část bakalářské práce je věnována důsledkům poruch binokulárního vidění a terapeutickým metodám k nápravě těchto poruch. Jsou zde popsány možnosti předškolního vzdělávání dětí s poruchami binokulárního vidění. Teoretická část se dále zabývá vymezením podoby speciálně pedagogické péče o děti s poruchami binokulárního vidění a podmínek reedukace zraku těchto dětí v mateřské škole. Pozornost je zaměřena též na popis speciálně pedagogického centra pro zrakově postižené. Cílem praktické části bakalářské práce bylo porovnat současné možnosti a limity v oblasti reedukace zrakových schopností u dětí předškolního věku s poruchami binokulárního vidění v běžných mateřských školách a ve třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti se zrakovým postižením či v mateřských školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti se zrakovým postižením. Pro naplnění cíle byl zvolen kvantitativní výzkum. Pro sběr dat byla využita metoda tří dotazníků, přičemž první dotazník byl určen pedagogům mateřských škol, druhý dotazník byl určen ředitelům, vedoucím pedagogům mateřských škol a zástupcům ředitelů pro mateřské školy a třetí dotazník byl určen ortoptistkám.
|
|
|
Speciálně pedagogická péče o dětí s funkčními poruchami zraku
Prucková, Kateřina ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Kramosilová, Zuzana (oponent)
0 NÁZEV: Speciálně pedagogická péče o děti s funkčními poruchami zraku AUTOR: Kateřina Prucková, DiS. KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce se zabývá speciálně pedagogickou péčí o děti předškolního věku, trpícími funkčními poruchami zraku. První část práce je věnována dítěti předškolního věku, jeho ontogenetickému vývoji a fyziologickému vývoji vidění. Další kapitoly popisují funkční poruchy zraku, mezi které patří strabismus a amblyopie. Hlavní část práce je věnována nápravě poruch binokulárního vidění, speciálnímu ortopticko-pleoptickému cvičení. Tato část práce současně funguje jako zásobník činností a námětů pro práci s dětmi v domácím a školním prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA: Strabismus, amblyopie, ortoptika, pleoptika, dítě předškolního věku, speciálně- pedagogická péče
|
|
|
Ir.M.A. - Klinický přístroj pro měření dynamiky akomodace a vergence
Jindra, Tomáš ; Dušek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Páta, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá návrhem systému pro měření dynamiky vergence a akomodace. Vergenčně akomodační synkinéza je komplexní děj řízený různými druhy mechanizmů v CNS. Odchylky od fyziologických stavů procesu vidění se promítají do průběhu vergenčně akomodačních křivek a lze je kvalitativně i kvantitativně hodnotit. K tomuto účelu byl vytvořen měřicí systém Ir.M.A. (Infrared Measurement of Accommodation). Ke své činnosti využívá vysokorychlostní videometrickou aparaturu pro stanovení relativního vergenčního postavení očí a relativní dioptrické mohutnosti očního aparátu. Stimulace pacienta ke změně vergence a akomodace je prováděna standardizovanou skokovou změnou vzdálenosti fixačního obrazce, který je rekonstruován holografickou metodou. Naměřené videosekvence jsou podrobeny obrazové analýze. Jejím výsledkem jsou grafy průběhu vergenčně akomodačních křivek v závislosti na čase, ze kterých je možné získat informace o průběhu křivek a jejich vlastnostech. Zařízení je koncipováno tak, aby bylo možné jeho použití v klinické praxi, kde by se mohlo stát screeningovým nástrojem pro diagnostiku poruch okulomotorického systému.
|
|
|
Školní zralost a připravenost dětí s poruchami binokulárního vidění
JUSKOVÁ, Denisa
Cíl práce spočívá v analýze školní zralosti a připravenosti dětí s poruchami binokulárního vidění. Dílčím cílem je na odpovídající teoretické bázi a kvalitativních datech zpracovat individuální plány rozvoje šetřených dětí. Pro naplnění uvedených cílů byla využita kvalitativní strategie v designu případové studie. Pro sběr dat bylo využito pozorování, rozhovor a analýza dokumentů. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje čtyři kapitoly. První kapitola se věnuje pojmu dítě se zrakovým postižením a nejčastěji užívaným klasifikacím zrakového postižení. Ve druhé kapitole je vymezen pojem binokulární vidění a popsán vývoj zrakové percepce, který zahrnuje i vývoj binokulárního vidění. Třetí kapitola se již zaměřuje na poruchy binokulárního vidění - konkrétně na jejich vymezení, klasifikaci, možnosti reedukace a na závěr na jejich důsledky. Poslední kapitola teoretické části se zabývá školní zralostí a připraveností - v rámci této kapitoly je pozornost věnována předškolnímu vzdělávání, dále vymezení pojmů školní zralost a připravenost, podrobnému popisu jednotlivých složek školní zralosti a na závěr se tato kapitola dotýká i diagnostiky školní zralosti. Praktická část práce zahrnuje tři kapitoly. První kapitola se věnuje metodologii výzkumu. Ve druhé kapitole jsou analyzovány výsledky výzkumu - pozornost je věnována základním osobním anamnestickým datům, podrobné analýze školní zralosti a v souvislosti s rozvojem dílčích oblastí školní zralosti je v této kapitole zahrnuta i spolupráce rodiny s předškolním zařízením. V poslední kapitole praktické části jsou zpracovány individuální plány rozvoje šetřených dětí. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nelze jednoznačně určit konkrétní úroveň školní zralosti a připravenosti dětí s poruchami binokulárního vidění, jelikož každé dítě je jedinečné, a proto má své určité možnosti i limity. Prostřednictvím podrobné analýzy bylo tedy zjištěno, že úroveň školní zralosti a připravenosti těchto dětí je velice individuální záležitostí, která se odvíjí od celé řady faktorů, jako je například charakter zrakového postižení a jeho dopady na dílčí oblasti školní zralosti, dále dodržování léčebného plánu, případný odklad povinné školní docházky a v neposlední řadě také spolupráce rodiny s předškolním zařízením.
|
|
|
Význam ortoptiky a pleoptiky u dětí s poruchami binokulárního vidění v předškolním věku
ŠVIHELOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá tématem Význam ortoptiky a pleoptiky u dětí s poruchami binokulárního vidění (dále jen BV) v předškolním věku. Zrakové vady, které se objevují nejčastěji u dětí v předškolním věku, jsou strabismus a amblyopie. Cílem bakalářské práce je na základě teoretických východisek popsat edukační proces a možnosti realizace pleoptických a ortoptických cvičení u dětí s poruchami BV v mateřské škole (dále jen MŠ) v hlavním vzdělávacím proudu. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je zaměřena na specifický vývoj dítěte s poruchou BV v předškolním věku. Ve druhé kapitole jsou popsány nejčastější zrakové vady dětského věku, BV a jeho vývoj, poruchy a náprava. Poslední kapitola se zabývá předškolním vzděláváním, možnostmi vzdělávání dítěte s poruchou BV a legislativou spojenou s předškolním vzděláváním. V empirické části práce je cílem zhodnotit zvládání denních činností dětmi s poruchou BV v MŠ hlavního vzdělávacího proudu a dále zhodnotit míru potřebného individuálního přístupu k dítěti s poruchou BV v MŠ hlavního vzdělávacího proudu. K naplnění zmíněných cílů práce je využito kvalitativního šetření. Sběr kvalitativních dat je realizován metodou analýzy pedagogické dokumentace dětí s binokulárními vadami, zúčastněného pozorování dle nastavených kategorií, polostandardizovanými rozhovory s pedagožkami MŠ hlavního vzdělávacího proudu. Výsledky dílčích cílů jsou zpracovány do čtyř konkrétních případových studií. Výzkumný soubor je zvolen postupem záměrného výběru v souladu s vymezeným cílem práce tj. děti s poruchami BV se strabismem a amblyopií a pedagožky, které mají ve třídě děti s těmito zrakovými vadami. Na základě teoretických východisek a výsledků kvalitativního šetření v terénu bylo zjištěno, že děti s poruchami BV mají v rámci edukačního procesu v MŠ určitá specifika se zrakovým vnímáním a s tím související potíže při koordinaci pohybu, prostorové orientaci, paměti, pozornosti. V hledáčku zrakových vad jsou na okraji závažnosti, přestože tyto poruchy lze efektivně napravit nebo odstranit úplně jen v tomto věku, tedy do nástupu povinné školní docházky. Míra individuálního přístupu ze strany pedagožky v MŠ je pak dopomoc ke zvládnutí aktivity a to formou úpravy prostoru, poskytnutí delšího časového úseku ke zvládnutí, úpravami pracovních listů, dovysvětlení směru plnění, obsahu, práce s názorem, rozvíjení kompenzačních smyslů, úprava světelných podmínek apod.
|
|
|
Speciálně pedagogická péče o dětí s funkčními poruchami zraku
Prucková, Kateřina ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Kramosilová, Zuzana (oponent)
0 NÁZEV: Speciálně pedagogická péče o děti s funkčními poruchami zraku AUTOR: Kateřina Prucková, DiS. KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce se zabývá speciálně pedagogickou péčí o děti předškolního věku, trpícími funkčními poruchami zraku. První část práce je věnována dítěti předškolního věku, jeho ontogenetickému vývoji a fyziologickému vývoji vidění. Další kapitoly popisují funkční poruchy zraku, mezi které patří strabismus a amblyopie. Hlavní část práce je věnována nápravě poruch binokulárního vidění, speciálnímu ortopticko-pleoptickému cvičení. Tato část práce současně funguje jako zásobník činností a námětů pro práci s dětmi v domácím a školním prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA: Strabismus, amblyopie, ortoptika, pleoptika, dítě předškolního věku, speciálně- pedagogická péče
|
|
|
Četnost skrytých zrakových vad u dětí předškolního věku jako handicap jejich zdárného vývoje a hra jako prostředek reedukace zraku v mateřské škole
Fidlerová, Dagmar ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Práce prezentuje úspěšný projekt zrakového screeningu předškolních dětí, realizovaný převážně na půdě pardubických mateřských škol. Kvantitativní neexperimentální výzkum četnosti zrakových vad u předškolních dětí v Pardubicích byl realizován deduktivní metodou a přinesl překvapivé a zároveň alarmující výsledky. Dokládá, že 7,8% předškolních dětí mělo skryté zrakové vady, neboť do doby zrakového screeningu nebyly tyto vady odhaleny praktickými pediatry při pravidelných preventivních prohlídkách a zůstávaly též bez povšimnutí rodičů. Minimálně 10% četnost zrakových vad u předškolních dětí pak poukazuje na nutnost zavedení reedukace zraku do běžných tříd pardubických mateřských škol. Pro speciálně pedagogickou podporu práce přináší ucelenou metodiku reedukace zraku. Zásobník 50 her a hravých činností s podrobně rozpracovanou metodikou pomůže učitelkám v běžných třídách mateřských škol při práci se zrakově znevýhodněnými dětmi.
|
|
|
Ir.M.A. - Klinický přístroj pro měření dynamiky akomodace a vergence
Jindra, Tomáš ; Dušek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Páta, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá návrhem systému pro měření dynamiky vergence a akomodace. Vergenčně akomodační synkinéza je komplexní děj řízený různými druhy mechanizmů v CNS. Odchylky od fyziologických stavů procesu vidění se promítají do průběhu vergenčně akomodačních křivek a lze je kvalitativně i kvantitativně hodnotit. K tomuto účelu byl vytvořen měřicí systém Ir.M.A. (Infrared Measurement of Accommodation). Ke své činnosti využívá vysokorychlostní videometrickou aparaturu pro stanovení relativního vergenčního postavení očí a relativní dioptrické mohutnosti očního aparátu. Stimulace pacienta ke změně vergence a akomodace je prováděna standardizovanou skokovou změnou vzdálenosti fixačního obrazce, který je rekonstruován holografickou metodou. Naměřené videosekvence jsou podrobeny obrazové analýze. Jejím výsledkem jsou grafy průběhu vergenčně akomodačních křivek v závislosti na čase, ze kterých je možné získat informace o průběhu křivek a jejich vlastnostech. Zařízení je koncipováno tak, aby bylo možné jeho použití v klinické praxi, kde by se mohlo stát screeningovým nástrojem pro diagnostiku poruch okulomotorického systému.
|
|
|
Role sestry ve strabologické ambulanci
SVOBODOVÁ, Jana
Zrak je jedním z nejdůležitějších lidských smyslů.Nejčastějšími zrakovými vadami dětského věku je strabismus a amblyopie. Postihují až 7 % dětské populace. Děti se zrakovými vadami jsou dispenzarizovány ve strabologických ambulancích. Prevencí očních vad, diagnostikou a následnou léčbou tupozrakosti a šilhání se zabývá obor ortoptika.Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: zjistit specifika práce sestry ve strabologické ambulanci a zjistit roli sestry z pohledu rodičů dětí léčených ve strabologické ambulanci. Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Ke sběru dat jsme zvolili individuální polostrukturované rozhovory se sestrami ortoptistkami pracujícími ve strabologických ambulancích v Jihočeském kraji a s rodiči klientů, kteří se v těchto ambulancích léčí. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že práce sestry ortoptistky je vysoce specifická. Vyžaduje hluboké teoretické znalosti z oboru ortoptika. Vysoké nároky jsou kladeny na její praktické dovednosti. Sestra ortoptistka organizuje chod ambulance i cvičebny, asistuje lékaři, připravuje klienty na vyšetření a sama řadu vyšetření provádí. Ovládá ortoptické a pleoptické přístroje a stará se o jejich údržbu. Některé pomůcky si musí sama vyrobit. Komunikuje s klienty všech věkových kategorií. Vyžaduje se od ní dostatek empatie, trpělivosti a kreativity. Směrem k rodičům provádí intenzivní edukační činnost, neboť podíl domácího cvičení v léčbě tupozrakosti a šilhání je významný. Rodiče od sestry ortoptistky především očekávají zlepšení zrakové vady u jejich dítěte, vlídný a trpělivý přístup a v neposlední řadě poskytnutí informací, rady, pomoci a vyřešení jakéhokoli problému.
|
host ::
RSS.